|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Způsoby využití základní frekvence pro identifikaci mluvčích
Hývlová, Dita ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá forenzním využitím údajů o základní frekvenci, konkrétně jejích středních hodnot a ukazatelů variability. Mezi fonetiky zabývajícími se forenzní analýzou řeči je obecně známo, že F0 nemá příliš velký potenciál jako parametr využitelný při identifikaci mluvčích, protože podléhá mnoha vnějším faktorům (jako je momentální citové rozpoložení, okolní hluk, přenosový kanál nebo dokonce vlastní snaha maskovat svůj hlas), jež zapříčiňují vysokou intraindividuální variabilitu. Přesto však platí, že forenzní užití F0 skýtá i určité výhody, například snadnost extrakce jejích hodnot ze signálu a nižší ovlivnitelnost lexikálním obsahem - na rozdíl od vokalických formantů. V této práci zkoumáme nahrávky osmi mužských mluvčích pořízené ve dvou mluvních stylech (spontánním a čteném) a porovnáváme příslušné ukazatele stability i variability základní frekvence, které jsou pokud možno robustní vůči proměnlivým vnějším okolnostem: za střední hodnoty je to základní hladina a za deskriptory variability percentilové rozpětí. Kromě toho si všímáme řečových jevů, jako je třepená fonace, které jsou idiosynkratické a napomáhají rozlišitelnosti daného mluvčího od ostatních. Klíčová slova: forenzní fonetika, identifikace mluvčího, základní frekvence, čeština
|
|
|
Fonetické projevy maskování hlasu
Růžičková, Alžběta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Ve forenzní praxi, pokud je zapotřebí identifikovat pachatele na základě nahrávky jeho řečového projevu, se uplatňuje fonetická identifikace mluvčího. Pokud si je pachatel vědom, že jeho projev může být nahráván, např. v případech, jakými jsou únosy či vydírání, může se pokusit o maskování svého hlasu, aby tak zkomplikoval proces identifikace. Tato práce mapuje strategie, jež uplatňují čeští mluvčí, pokud mají libovolným způsobem maskovat svůj hlas. Byla provedena poslechová analýza maskovaných projevů 80 mluvčích a u 15 z nich, kteří využili komplexnějších způsobů maskování hlasu, byla následně provedena také akustická analýza základní frekvence, vokalických formantů a mluvního a artikulačního tempa. Pro tyto mluvčí byly také sestaveny percepční testy ověřující míru odhalitelnosti modifikace řečového projevu a dopad zvolených způsobů maskování hlasu na identifikovatelnost mluvčích při rekognici.
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Využití dlouhodobé formantové distribuce pro rozpoznatelnost mluvčího v různých akustických podmínkách
Lazárková, Dita ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Analýza dlouhodobé formantové distribuce (LTF) je poměrně mladou, ale slibnou disciplínou identifikace mluvčích. Jde o metodu mapující dlouhodobé chování formantů v řeči jednotlivých mluvčích. Častými problémy, s nimiž se v praxi setkáváme, je zhoršená akustická kvalita a příliš krátké trvání zkoumaných nahrávek. Tato práce má za cíl představit historický vývoj forenzní fonetiky a současné používané metody. V praktické části se zabýváme využitelností LTF metody ve forenzní praxi, zvláště pak u nahrávek obsahujících šum v pozadí. Ukázalo se, že šum extrahované LTF hodnoty znatelně ovlivňuje, bohužel nejde o žádné systematické změny. Proto jsme navrhli několik metod, jak šum v nahrávce kompenzovat, aby bylo možné navzájem srovnávat i čisté a zašuměné nahrávky. Zkoumali jsme též minimální trvání nahrávky, jež je nutné pro statistickou spolehlivost výsledných hodnot. Tato hranice není přesná a je pro jednotlivé mluvčí značně individuální, ale je patrné, že nahrávky (vokalické proudy) kratší než 15 s mají již často sníženou vypovídající hodnotu, nelze je tedy pro analýzu doporučit. Klíčová slova: LTF, dlouhodobá formantová distribuce, identifikace mluvčích, forenzní fonetika, akustická kvalita nahrávky, šum
|
|
|
Identifikace mluvčího v temporální doméně řeči
Weingartová, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent) ; Pollák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl zevrubně popsat temporální charakteristiky mluvené češtiny prostřednictvím trvání hlásek a jejich změn pod vlivem několika prozodických i segmentálních faktorů, jako je pozice ve vyšší jednotce (slabice, slově či prozodické frázi), délka vyšší jednotky, hláskové okolí, struktura slabiky či frázové zpomalování. Řečový materiál pochází z korpusu semispontánních dialogů, který obsahuje 4046 promluv od 34 mluvčích. Deskripce jsou následně využity pro vytvoření temporálního modelu založeného na pravidlech, který slouží jako srovnávací báze pro analýzu kontur lokálního artikulačního tempa a jejich specifičnosti pro mluvčího. Výsledky naznačují, že systematické rozdíly mezi mluvčími se dají nalézt jak v segmentální doméně, tak i v temporálních konturách. Dále je také posouzen potenciál artikulačního tempa a globálních temporálních ukazatelů pro indentifikaci mluvčího. Klíčová slova: temporální charakteristiky, temporální modelování, trvání hlásek, identifikace mluvčího, čeština
|
|
|
Vliv vzdělání na schopnost maskovat svůj hlas
Vyhnálková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
(česky) Maskování hlasu se může potenciálně objevit v každém řečovém projevu spojeným s kriminálním případem. Aby bylo možné pachatele správně identifikovat, je třeba analyzovat řečový materiál a porozumět tomu, jakým způsobem mohou jednotlivé typy maskování ovlivňovat hlasové kvality mluvčího. Tato práce se zabývá schopností maskování hlasu u tří skupin mluvčích rozdělených podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání. Jejím cílem bylo zjistit, jaké strategie mluvčí ve snaze o zakrytí identity používají a zda se ve volbě těchto technik a v jejich úspěšnosti jednotlivé skupiny liší. Výzkum je založen na 86 nahrávkách 43 mladých lidí ve věku od 20 do 31 let, které byly pořízeny v Praze a Plzni. Od každého participanta byly získány dvě čtené promluvy, nemaskovaná a maskovaná, které byly mezi sebou porovnávány. Výsledky ukazují, že preferovanými technikami používanými k maskování hlasu byly fonační změny, zejména snížení a zvýšení základní frekvence hlasu. Mezi třemi zkoumanými skupinami se sice objevily rozdíly nejen v povaze strategií maskování, ale i v jejich úspěšnosti, ale tyto rozdíly byly tak malé, že k jejich potvrzení by bylo třeba dalšího výzkumu.
|
|
|
Spectral properties of the source signal as speaker-specific cues
Vaňková, Jitka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Identifikace mluvčího zůstává i přes neustálý vývoj počítačových technologií jedním z nejsložitějších úkolů forenzní fonetiky. Důvodem je skutečnost, že naše znalosti akustické reprezentace identity mluvčího jsou omezené. Tato studie se zabývá spektrálními vlastnostmi zdrojového signálu a její snahou je zjistit, zda spektrální doména skýtá nějaké informace, které by mohli k identifikaci přispět. Těžištěm této studie jsou tři parametry vyjadřující krátkodobý spektrální sklon, H1-H2, H1-A1 and H1-A3 a to, jak jsou schopny rozlišit 16 českých ženských mluvčí. V souvislosti s tím je zkoumán vliv vokalické kvality, přízvučnosti slabiky a pozice taktu v promluvě na diskriminační schopnosti těchto parametrů. Výsledky ukázaly, že mluvčí vykazující statisticky významné odlišnosti v hodnotách těchto parametrů, i když užitečnost jednotlivých parametrů se liší. Ukázal se také vliv přízvučnosti slabiky; mluvčí jsou nejlépe rozpoznány v přízvučných slabikách. Studie poukazuje na možnost, že jednotlivé vokály jsou užitečnější pro identifikaci mluvčího, než vokály jiné. Výsledky diskriminační analýzy založené na krátkodobém spektrálním sklonu byly doplněny a srovnány s údaji o dlouhodobém spektrálním sklonu vyjádřeném alpha indexem, Kitzingovým indexem a Hammarbergové indexem, která kvantifikují dlouhodobé...
|
host ::
RSS.